Příběh území Masarykova nádraží

Současnou podobu lokality Masarykova nádraží formovaly významné celoměstský zásahy. Tou první byl vznik Nového Města pražského a jeho opevnění. Druhou změnou, která určuje charakter území i v současnosti, bylo v roce 1845 zřízení pražského státního nádraží a jeho jedinečné umístění před i za tehdejší hradby. Třetím významným zásahem byla výstavba Severojižní magistrály v 70. letech minulého století. Návrh revitalizace na tento kontext reaguje. Uchovává a umocňuje staré hodnoty a vypořádává se s problematickými zásahy minulosti.

  • Území se stalo součástí Nového Města pražského. Došlo k jeho rozdělení městskými hradbami, jejichž existence významně podmínila budoucí rozvoj území. Zatímco uvnitř města probíhá výstavba, vně hradeb v ochranném hradebním pásmu je výstavba zakázána ze strategicky obranných důvodů.

    Nové Město pražské
  • Původně středověké opevnění bylo nahrazeno novým bastionovým opevněním. Zároveň došlo k posunu městských bran. Horská brána, která původně zakončovala Hybernskou ulici, byla posunuta více na jih a z Hybernské se tak stala klidná ulice s rezidenčními paláci. Brána byla zároveň přejmenována na Novou bránu. Ulice Na Poříčí zakončená Poříčskou branou vzkvétala a byla rušnou ulicí s mnoha řemeslnickými dílnami a hostinci. 

    Nové barokní opevnění
  • Na volných plochách hradeb byla ve 30. letech 19. století založena parková promenáda s kavárnami, nabízející úchvatné výhledy na pražské panoráma a zároveň na tehdy ještě zemědělskou krajinu před hradbami. Území dnešního nádraží bylo řídce zastavěné a převládaly v něm zahrady. I to bylo jedním z důvodů, proč bylo pro stavbu nádraží vybráno právě toto místo.

    Zahrady a parková promenáda
  • Pravidelný provoz byl na prvním železničním nádraží v Praze zahájen 1. září 1845. Umístění nádraží a kolejiště navrhl Jan Perner, vrchní inženýr státních drah. Podoba budov vzešla z pera architekta Antonína Jünglinga. Vzhledem k omezenému prostoru uvnitř městských hradeb bylo nádraží rozděleno na vnitřní a vnější část. Toto řešení bylo ve své době unikátní. Z vnější obslužně technické části projížděly vlaky do vnitřní části nádraží branami v městských hradbách, které se na noc zamykaly.

    První pražské nádraží
  • Z nádraží se stává brána pro cestující do Olomouce, Vídně a také Drážďan. Spojení se Saskem zajistila výstavba Negrelliho viaduktu. Od roku 1874 dochází k postupnému bourání městských hradeb a vlaky již neprojíždí branami skrze opevnění. 

    Zánik městských hradeb
  • Provoz nádraží přivádí do svého okolí významné instituce a provozy. V jeho okolí vzniká pošta, pro cestující vznikají v blízkosti významného dopravního uzlu hotely a hostince. Celnice je napojena na nádraží železniční vlečkou v trase dnešní ulice V Celnici. 

    Rozvoj území
  • Na počest prvního československého prezidenta je nádraží přejmenováno na Masarykovo již v roce 1919. V rámci modernizace je budována elektrická trakce. V regulačních plánech se poprvé objevuje myšlenka na přemístění nádraží a zrušení původní odjezdové a příjezdové budovy. V místě nádraží měl vyrůst blok zástavby, který by fixoval posunutou uliční čáru ulice Na Florenci v ose nově vytyčené ulice V Celnici a prodloužil tak uliční síť do prostoru zrušeného kolejiště pro nákladní dopravu.

    Masaryčka získává své jméno
  • V období druhé světové války byly připraveny velkolepé plány, které by významně změnily podobu území. Masarykovo nádraží mělo být zcela zrušeno, Hlavní nádraží přemístěno pod Vítkov a územím měl od severu k jihu procházet široký městský bulvár, tzv. severojižní transverzála, lemovaný stromořadím a novou reprezentativní výstavbou. Tyto plány nebyly realizovány a nádraží bylo v roce 1940 pouze přejmenováno na Praha-Hybernské nádraží.

    Nerealizované plány
  • Po válce je nádraží vrácen původní název, ale už v roce 1953 dochází opět ke změně názvu na nádraží Praha střed. O deset let později byl ukončen parní provoz a z nádraží jsou vypravovány vlaky s motorovými jednotkami. V tomto období nádražím projíždí vlaky spojující Budapešť, Prahu a Berlín. 

    Ukončení parního provozu
  • Myšlenky městských plánovačů se v 60. letech pod vlivem narůstajícího automobilismu více orientují na celoměstská dopravní řešení a výsledkem je v letech 1974-78 výstavba přemostění Masarykova nádraží v délce 240 m jako součást tzv. Severojižní magistrály. Ta vytvořila výraznou bariéru v daném území a znovu jasně vymezila hranici mezi Novým Městem a Žižkovem. 

    Rozdělení území
  • V roce 1990 je nádraží znovu přejmenováno na Praha 
    Masarykovo nádraží. Jeho význam postupně upadá a území stojí mimo střed zájmu. Definitivní odklon nákladní železniční dopravy v 80. letech, izolovanost od Hlavního nádraží a rostoucí orientace na silniční dopravu znovu otevírají diskusi o významu Masarykova nádraží a opět se objevují hlasy vyzývající k jeho zrušení. 

    Úpadek území
  • Mezi léty 2009 a 2014 bylo uspořádáno několik urbanisticko-architektonických soutěží na novou podobu území. V roce 2014 byl na základě mezinárodní soutěže vybrán návrh studia Zaha Hadid Architects. O zachování Masarykova nádraží bylo rozhodnuto ministerstvem dopravy v roce 2015, kdy byl schválen projekt železničního spojení letiště Václava Havla s centrem Prahy a Kladnem, které povede z Masarykova nádraží. 

    Hledání nové vize
  • Od září 2017 do května 2018 probíhal v území rozsáhlý archeologický průzkum související s připravovanou výstavbou. Nálezy, kterých bylo více než 240 tisíc a naplnily 663 banánových krabic, jsou datovány především do období od 2. poloviny 14. století do 17. století.

    Archeologický průzkum

Jak návrh reaguje na historický kontext

...

Při přípravě návrhu byla historie území důležitým zdrojem informací. Návrh navazuje na historii místa, chrání jeho hodnoty a snaží se napravit současné problémy.

Obnovení původních hodnot území

  • V plánech na přestřešení nádraží se znovu objevují zahrady, které se dříve nacházely v bloku uvnitř městských hradeb v místě stávajícího kolejiště.
  • Propojení ulic Hybernská, Na Florenci a Na Poříčí obnovuje promenádní propojení po volných plochách hradeb z 19. století.
  • Nádraží bylo v době svého vzniku důkazem modernizace města a hospodářského pokroku. Stejně tak nyní návrh pracuje s požadavky města 21. století: pracovní místa v odvětvích nové ekonomiky, strategická poloha na dopravním uzlu, podpora pěších vazeb.
  • Součástí projektu je rekonstrukce historické budovy Masarykova nádraží a ochrana jeho historických hodnot.

Reakce na současné problémy území

  • Magistrála je významnou bariérou v území. Návrh bariéru překonává a obnovuje propojení mezi Prahou 1 a Prahou 3.
  • Dopravní charakter celého území má negativní dopad na kvalitu veřejných prostranství. Do ulic budou vráceny stromy, lavičky, parter budov se otevře veřejnosti a poskytne širokou nabídku obchodů a služeb.